Diskriminace na pracovišti - příklady a jak se bránit

Dnes se zaměříme na často diskutované téma - diskriminace. Povíme si, co je diskriminace, zaměříme se na diskriminaci na pracovišti, diskriminaci žen i mužů, diskriminaci na základě věku. Vysvětlíme si, co to je pozitivní diskriminace. Ukážeme si, jak se proti diskriminaci bránit. Závěrem přidáme i informaci o tom, co diskriminace není.

Ukážeme si diskriminační příklady a jak je řešena diskriminace v pracovněprávních vztazích.

Co je diskriminace

Slovo diskriminace znamená v překladu rozlišování. Často je spojováno s nerovným zacházením s ohledem na pohlaví, rasu, barvu pleti, jazyk, víru a náboženství, politické či jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní nebo etnické menšině, majetek, rod nebo jiné postavení. Diskriminací je, když nemůžete uplatňovat svá práva ve stejné míře jako ostatní. 

V České republice diskriminaci zakazuje Listina základních práv a svobod. 

Diskriminace na pracovišti

Rozebereme téma diskriminace na pracovišti, kde Zákoník práce stanoví obecně zákaz jakékoliv diskriminace. 

Každý zaměstnavatel má povinnost dodržovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci. A to již od zveřejnění inzerátu, kde se nesmí objevit “do mladého kolektivu hledáme”, “hledáme řidiče nákladního auta” a podobné. V takovém případě by se mohlo jednat o diskriminaci na trhu práce. Ani při přijímacích pohovorech nesmí být kladeny otázky například na váš věk, rasu, vyznání a další, které nesouvisejí s výkonem práce. 

Pro každého zaměstnavatele je povinnost dodržovat rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovním právu. Konkrétně je zaměstnavatel povinen zajistit, aby po celou dobu pracovního poměru bylo rovné zacházení dodrženo, pokud jde o:

• pracovní podmínky (např. úprava pracovní doby);
• odměňování za práci a jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty (např. bonusy, prémie nebo benefity);
• odbornou přípravu (např. odborná školení);
• příležitost dosáhnout postupu v zaměstnání.

Nejčastěji skloňovaná diskriminace v zaměstnání je rovnost odměňování. Za stejnou práci náleží stejná odměna. A to bez ohledu na pohlaví, věk a další aspekty zaměstnance.

Diskriminací je i sexuální obtěžování či pronásledování, stačí, když se bude jednat o nevhodná gesta, nemusí dojít až k fyzickému kontaktu. 

Šikana na pracovišti je také formou diskriminace v práci. Zde použijeme dva vžité názvy přejaté z angličtiny - mobbing, kdy kolegové vyřazují jednu osobu z kolektivu (například zesměšňováním), a bossing, který je označením pro chování vedoucího, které poškozuje podřízeného před kolegy. 

Diskriminace žen

Genderová diskriminace, neboli diskriminace podle pohlaví, je jednou z nejčastějších diskriminací. Situace v této oblasti se neustále zlepšuje. Počet případů diskriminace žen na trhu práce se za poslední roky výrazně snížil, práce žen už není spojována s několika málo profesemi, ženy dnes zastávají nejvyšší pozice ve firmách, řídí kamiony, vracejí se brzy po porodu do práce, a péči o dítě přebírá partner. 

Ovšem stále jsou oblasti, kde se diskriminace žen v zaměstnání objevuje a kde na zlepšení čekáme. Je to například rovnost v odměňování, kdy v roce 2020 byl rozdíl ve výdělcích žen a mužů v České republice 16,4 % (zdroj Eurostat, 2020), nebo také sexuální obtěžování spočívající v nevhodném chování vůči ženě, a další.

Diskriminace mužů

Nejen ženy mohou být diskriminovány. Sexuální obtěžování mohou zažívat i muži. K výraznému zlepšení došlo i u dříve vžitého rozlišování na zdánlivě ženské a mužské obory. 

O mužské diskriminaci se muži zatím nechtějí příliš bavit. V České republice působí několik organizací, které se diskriminací mužů zabývají a diskriminovaným mužům pomáhají.

Věková diskriminace

Hned za diskriminací podle pohlaví je diskriminace na základě věku, nazývaná ageismus. S věkovou diskriminací se můžeme setkat při výběrových řízeních, kdy kandidát nebo kandidátka na pozici jsou zamítnuti z důvodu, že vysokou školu vystudovali v roce 1988. 

Věkovou diskriminací naopak není, pokud je v inzerátu uvedeno, že minimální věk na danou pozici je 18 let, pokud se jedná například o řízení vysokozdvižného vozíku. 

Pozitivní diskriminace

Pojem pozitivní diskriminace označuje záměrné úsilí, jak některou, zpravidla jinak negativně diskriminovanou, skupinu osob cíleně zvýhodnit. Příkladem je, když některé skupině “nadržujeme” a zvýhodňujeme ji před ostatními. 

Přínos pozitivní diskriminace je však diskutabilní. Může se stát, že skupina, které se “nadržuje”, bude vnímána jako skupina, která dostane víc a bez práce. 

Jak se proti diskriminaci bránit

V České republice je takzvaný antidiskriminační zákon, který mimo jiného upravuje, jak se proti diskriminaci bránit. 

Pokud se s diskriminací potkáte, doporučujeme shromáždit co nejvíce důkazů, konkrétních informací (co, kdo a kdy řekl nebo udělal). Prvním krokem by mělo být kontaktování vašeho nadřízeného. Nadřízený by měl okamžitě zakročit a učinit kroky, aby se diskriminace vyloučila. 

Další možností je kontaktovat Inspektorát práce, který celou situaci prošetří, a společně s vaším zaměstnavatelem učiní kroky, aby k diskriminaci již nedocházelo. 

Poslední instancí, kam se můžete dovolat, je soud. 

Ať již nadřízený, inspektorát práce nebo soud, by měli celou situaci pečlivě prošetřit, případně vyslechnout svědky. Cílem celého vyšetřování je, aby se diskriminace neopakovala, aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání, případně aby došlo k náhradě nemajetkové újmy. 

Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích má zaměstnanec, u nějž byla ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost zaměstnance nebo jeho vážnost ve společnosti. Výši náhrady určuje soud.

Co není diskriminace

Pověděli jsme si, co to je diskriminace, jak vypadá diskriminace na trhu práce, jak ji rozpoznat, ukázali jsme si konkrétní případy. Nyní si povíme, co diskriminace není. 

Diskriminací není například požadavek minimálního věku, odborné praxe či délky zaměstnání, jestliže je to pro výkon práce nezbytné. 

Diskriminace není ani rozdílné zacházení za účelem ochrany žen z důvodu těhotenství a mateřství, ochrany osob se zdravotním postižením a osob mladších 18 let.

Publikováno 26. září 2022